Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.luxvitaest.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 571

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.luxvitaest.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 571

Our Blog


Kontakt dvojky

27.7.2015 20:05 Vliv stravy na vznik srdečně-cévních onemocnění. Host: Doc. MUDr. Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu, III. interní klinika VFN a 1. LF UK. Moderuje Jiří Pešina.

rozhovor doporučujeme pustit od 29:50

Noční mikrofórum

10.5.2015 22:45 Host: MUDr. Helena Máslová, psychosomatická medicína. Moderuje Jan Veselý.

rozhovor doporučujeme pustit od 43:40

Kniha Heleny Illnerové

Bez názvu - 1

Helena Illnerová
Čas pro světlo
Rozhovor s Pavlem Kovářem

Prof. Helena Illnerová je přední česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně AV ČR, České učené společnosti, České komise při UNESCO aj. Vedle aktivit spojených s vědou působí i na veřejnosti. Dlouhodobě se aktivně věnuje popularizaci vědy, roli vzdělání ve společnosti, ale také otázkám etiky.

Rozhovor, který s ní zasvěceně vede její profesní kolega, prof. Pavel Kovář, mapuje její život od rodinného zázemí a osobnostního formování po vědecké a veřejné působení. Dotýká se nejen otázek spojených s vědou a vzděláním v naší společnosti, ale také otázek hodnot, výchovy, úcty k tradici.

Odborná témata jsou v rozhovoru pojednána srozumitelným způsobem, takže čtenáře vtahují do dobrodružství vědeckého výzkumu. Ten je zároveň neustále reflektován s ohledem na společenské a politické problémy, otázky etiky a morální integrity vědce a člověka vůbec, současné problémy výchovy, vzdělanosti a podpora vědy a obecně vnitřní morální a duchovní kvality člověka v širokém slova smyslu.

Prof. Pavel Kovář je přední český přírodovědec – botanik, bývalý děkan PřF UK, ale zároveň básník a autor řady rozhovorů a prozaických textů.

 

Knihu můžete zakoupit na této stránce.

Studie George C. Brainarda

studie z roku 2001

Účinné spektrum pro regulaci melatoninu u lidí: Důkaz o Novém Cirkadiánním fotoreceptoru

George C. Brainard,John P. Hanifin,Jeffrey M. Greenson, Brenda Byrne, Gena Glickman, Edward Gerner, a Mark D. Rollag
Oddělení Neurologie, Universita Thomase Jeffersona, Filadelfie, Pensilvánie 19107 a Oddělení Anatomie, Fyziologie a genetiky, Uniformed Services University of Health Sciences, Bethesda, Maryland 20814

Není znám fotopigment v lidském oku, který převádí světlo pro cirkadiánní a neuroendokrinní regulaci. Cílem této studie bylo stanovit účinné spektrum pro světlem indukované potlačení melatoninu, které by pomohlo objasnit systém očních receptorů regulující aktivitu šišinky.
Zkoumané subjekty (37 žen, 35 mužů ve věku 24,5 let ± 0.3 roku) byly zdravé, a měly normální barevné vidění.
K vystavení celoplošnému monochromatickému světlu docházelo mezi druhou a půl čtvrtou hodinou ranní, kdy byly zornice subjektů roztažené. Krevní vzorky odebrané před a po ozáření byly testovány na obsah melatoninu. Na každém subjektu bylo testováno nejméně sedm ozáření stejnou vlnovou délkou s minimálně týdenním rozestupem mezi jednotlivými nočními ozářeními. Test potlačování produkce melatoninu v průběhu noci byl uskutečněn s vlnovými délkami od 420 do 600 nm. Získaná data byla uspořádána v osmi univariantních, sigmoidálních fluence–response křivkách (R2=0,81-0,95). Účinné spektrum vycházející z těchto údajů odpovídá opsin template (R2=0,91), což definuje vlnové délky v rozmezí 446-477 nm, jako nejvíce účinný cirkadiánní impuls pro regulaci sekrece melatoninu.
Výsledky naznačují, že u lidí může mít primární vliv na potlačení produkce melatoninu samostatný fotopigment, a vrchol jeho absorbance (schopnost pohltit světlo/světelný signál) se jeví být odlišný od fotopigmentů čípků a tyčinek. Získaná data také naznačují, že je tento pigment založen na retinaldehydové bázi.
Z těchto zjištění vyplývá, že v lidském oku existuje nový opsinový fotopigment, který zprostředkovává cirkadiánní fotorecepci.

Klíčová slova: melatonin, Účinné spektrum, cirkadiánní, vlnová délka,světlo, šišinka, neuroendokrinní, fotorecepce, fotopigment, člověk
.

.

.

.

Účinné spektrum, které jsme výše popsali, sedí na vzorec fotopigmentu vitaminu A1- retinaldehyd, což podporuje hypotézu, že jeden z nových opsinových fotopigmentů poskytuje primární světelný impuls pro regulaci sekrece melatoninu u lidí. Molekulární identifikace opsin a non-opsin fotoreceptorů a jejich umístění na sítnici a/nebo nervové části cirkadiánního systému, je dělá velmi vhodnými pro cirkadiánní foto-přenašeče. Nicméně, prozatím chybí provozní data, která by potvrdila, že jakákoliv z těchto molekul by měla přímou roli v cirkadiánní fotorecepci u savců. Kromě toho je třeba si dát pozor při zobecňování výsledků získaných u rostliny, hmyzu, ryb, obojživelníků a hlodavců na člověka.
Je vliv světla na sekreci melatoninu relevantní pro obecnou cirkadiánní regulaci? Studie ukázaly, že křečci mají vyšší práh intenzity “světlem způsobeného prohození fází rytmu běhání na kolečku” než u potlačení sekrece melatoninu (Nelson a Takahashi, 1991). Nicméně nedávná studie s bílým světlem provedená na lidech ukázala, že 50% reakční citlivosti na změnu cirkadiánních fází (119 lux) byla jen lehce vyšší než ta pro potlačení sekrece melatoninu (106 lux)(Zeitzer et al., 2000). Je možné, že existují rozdílné fotoreceptory, které zprostředkovávají cirkadiánní narušení a jiné, které zprostředkovávají akutní potlačení sekrece melatoninu. Nicméně je rozumné předpokládat, že různé nevizuální vlivy světla, jako potlačení sekrece melatoninu, narušení cirkadiánního rytmu, a možná některé klinické reakce na světlo, jsou zprostředkovány sdíleným systémem fotoreceptorů. Pro potvrzení této hypotézy je zapotřebí provést další experimenty.
Obecně, relativně vysoké světelné ozáření v rozmezí od 2500 do12,000 luxů se používá k léčbě zimních depresí, vybraných poruch spánku a narušení cirkadiánního rytmu (Wetterberg, 1993; Lam, 1998). Přesto že má taková intenzita světla terapeutické účinky, někteří pacienti si stěžují, že má i vedlejší efekty zrakového oslnění, zrakové únavy, způsobuje světloplachost, oční diskomfort a bolesti hlavy. Ustanovení funkčního spektra pro cirkadiánní regulaci by mohlo vést ke zlepšení světelné terapie. Celkové ozáření pro léčbu dané poruchy může být redukováno jakmile je optimalizována emise vlnových délek terapeutickým zařízením.
Moderní průmyslové společnosti značně užívají světla v domácnostech, školách, na pracovištích a ve veřejné vybavenosti aby podpořily vizuální provedení, vizuální komfort a estetičnost ve vztahu k okolí. Vzhledem k tomu, že je světlo také silný regulátor cirkadiánního systému u lidí, budoucnost světelných strategií bude muset poskytovat jak vizuální odezvu, tak homeostatickou reakci. Funkční spektrum zde prezentované naznačuje, že existují separátní fotoreceptory pro vizuální a cirkadiánní odezvu na světlo u lidí. Proto bude potřeba nových přístupů pro osvětlování v architektuře, aby docházelo k optimální stimulaci obojího vizuálního i cirkadiánního systému.
Na závěr, tato studie charakterizuje vlnovou délku sensitivity očního receptorového systému pro regulaci aktivity lidské šišinky stanovením funkčního spektra pro světlem způsobené potlačení sekrece melatoninu. Výsledky stanovují část spektra o vlnové délce 446-477 nm jako tu, která poskytuje nejvíce účinný cirkadiánní impuls pro regulaci sekrece melatoninu. Tato data naznačují, že primární fotoreceptorový systém pro regulaci melatoninu je odlišný od čípkového a tyčinkového systému pro vidění. Finálně, toto funkční spektrum naznačuje, že existuje nový retinaldehydový fotopigment, který umožňuje lidskou cirkadiánní fotorecepci. Tyto objevy otevírají dveře pro optimalizaci užití světla jak pro terapeutické, tak pro architektonické užití.

 

Celou studii vlivu světla na potlačení sekrece melatoninu si můžete přečíst zde

Vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek a kognitivní výkonnost

studie z roku 2016

Michal Šmotek¹′²,Jana Kopřivová¹,Peter Šóš¹
¹Národní ústav duševního zdraví, Klecany
²Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

Objasnění škodlivých účinků světla v noci.

Studie z roku 2011

Laura K. Fonken, Randy J. Nelson
Department of Neuroscience and The Institute for Behavioral Medicine Research, The Ohio State University

Technologické výdobytky poskytují mnoho výhod, často také vytváří okolnosti, které se liší od podmínek ve kterých jsme se vyvíjeli. Díky velkému rozšíření elektrického osvětlení během 20. století, začali být lidé poprvé v historii svého vývoje vystavováni jasnému a nepřirozenému světlu během noci. Elektrické osvětlení vedlo k rozšíření provozu na 24 hodinové směny a to mělo za důsledek, že co bylo považováno za “denní” aktivity se rozšířilo i do nočních hodin; v mnoha ohledech Západní společnost dnes funguje na 24 hodinový denní harmonogram. Nedávné průzkumy ukazují, že nabytí této volnosti fungovat i během noci s sebou nese významné následky. Narušení našeho přirozeně vyvinutého cyklu pro střídání světla a tmy může vyústit v široký okruh fyziologických a behaviorálních změn s potenciálními vážnými zdravotními důsledky. V tomto článku budeme diskutovat několik mechanismů skrze které světlo v noci může projevit svůj účinek na rakovinu, náladu, obezitu, stejně tak i na možné způsoby jak vylepšit situaci se světlem v noci.

V různých časech našeho (autorova) dětství jsme cestovali do Carlsbad Caverns v Novém Mexiku. Součástí prohlídky bylo vypnutí světel v jeskyni. Temnota byla neuvěřitelná, pohlcovala naprosoto vše. V naší společnosti, jen velmi zřídka zažijeme takto černou tmu; každou noc, naše domovy, práce a ulice jsou jasně ozařovány světlem elektrických svítidel. Samozřejmě, že budeme každou jasnou noc ozařováni hvězdami a měsícem, ale můžeme s jistotou říci, že většina světla, které nás v noci ozařuje není přirozená.

Lidé jsou denní tvorové, tak to je, vyvinuli jsme se  tak abychom byli aktivní ve dne a spali v noci. Také proto se u nás nikdy nevyvinulo dobré noční vidění. Nicméně jsme si časem vypěstovali touhu dělat více a více věcí v čase kdy jsme vzhůru, ve dne či v noci, a tak jsme si přizpůsobili prostředí, které kompenzuje naši relativní noční slepost. S příchodem elektrického osvětlení okolo přelomu 20. století lidé začali být více vystavováni jasnému a nepřirozenému světlu v noci. Rozvoj měst dále zhoršil problém se světlem v infrastruktuře uvolňujícím se do atmosféry v noci. Dnes je 99% populace USA a Evropy a 62% zbylé světové populace vystaveno světelnému znečištění. Nelze popřít, že vynález elektrického osvětlení byl výhodou pro rozvoj průmyslu a technologií, umožňující prodloužení pracovního dne do noci a posílení ekonomického rozvoje. Nicméně, užívání světla v noci stále rapidně narůstá (o 6%ročně) bez důkladných (nebo žádných) uvážení biologických vlivů.

.

.

.

Běžným rizikovým faktorem u mnoha patologií spojených s vystavením světlu v noci je změna v imunitním systému, zejména zánětlivé reakce. Nedávné studie prokázaly, že světlo během noci může celkově nepříznivě ovlivnit imunitní systém. Tedy, kromě vyšetřování vlivu melatoninu a cirkadiánních poruch, jako mechanismů přispívajících k maladaptivním vlivům světla v noci, je také oprávněna charakterizace zánětlivé reakce.

Část populace, která bývá zanedbávána při zvažování osvětlení v noci, jsou pacienti v nemocnicích. Zatím co bylo provedeno několik epidemiologických studií na sestrách, na pacientech, s kterými pracovaly, nebyly provedeny žádné studie na vliv vystavení světlu v noci. Mnoho z pacientů je již tak ve vysokém nebezpečí zvýšené zánětlivosti a narušené fyziologie, která se může zhoršit vlivem světla v noci.

Preventivních opatření pro širší veřejnost proti zvýšenému vystavení světlu v noci může být dosaženo relativně nízko nákladovými prostředky, jako jsou záclony  k blokaci světla z pouličních lamp, vypínáním světel v chodbách a odstraněním všech světelných zdrojů, včetně televize a počítače, z ložnic. Nicméně, tyto metody nepředcházejí prodlužování denního času které většina z nás zažívá, v žádném případě tím ale nedoporučujeme aby jste chodili spát při západu slunce. Spíše je důležité aby jste se snažili udržet konzistentní harmonogram a vyhnuli se velkým posunům časů kdy vstáváte. To je často nemožné pro lidi pracující ve směnném provozu, proto probíhají studie zkoumající vizuální pomůcky, které by mohly zmírnit některé z maladaptivních efektů nočního vystavení světlu u lidí pracujících ve směnách. Ne všechna světla však mají stejný účinek; skutečně fotocitlivé sítnicové gangliové buňky, které ovlivňují hlavní cirkadiánní hodiny v mozku, obsahují melanopsin a jsou nejvíce citlivé na modrou část viditelného spektra (v rozsahu od 450 do 485 nm), delší vlnové délky ovlivňují cirkadiánní systém méně. Upravení vlnových délek může dokázat účinně blokovat některé světlem vyvolané fyziologické změny. Současné studie zkoumají efektivitu brýlí navržených k blokaci modré vlnové délky světla na prevenci proti potlačení sekrece melatoninu v návaznosti na světlo. Co více, pracovní prostředí by mohla využívat osvětlení, která uvolňují méně modrého světla, což se naneštěstí neslučuje s trendem používání spořivých žárovek.


Moderní společnost nyní funguje na 24 hodinovém denním harmonogramu. Přesto, že má tento denní rozvrh své ekonomické a další sociální benefity, jsou důkazy z epidemiologických a jiných experimentálních studií, že světlo v noci má nezamýšlené, maladaptivní důsledky. V mnoha ohledech je toto pole zkoumání v začátcích a je zapotřebí další charakterizace vlivu světla v noci společně s efektivní intervencí pro zlepšení nezamýšlených negativních vlivů světla v noci na zdraví.

Celou studii vlivu vystavení světlu v nočních hodinách si můžete přečíst na tomto odkaze.

David Blask et al. – studie Breast Cancer 2014

Studie z července roku 2014

Robert T. Dauchy, Shulin Xiang, Lulu Mao, Samantha Brimer, Melissa A. Wren, Lin Yuan, Muralidharan Anbalagan, Adam Hauch, Tripp Frasch, Brian G. Rowan1, David E. Blask, and Steven M. Hill

A B S T R A K T

Rezistence na endokrinní léčbu je velký problém pro léčbu rakoviny prsu – klinické důkazy spojují rezistenci na antiestrogenové léky při léčbě rakoviny prsu s přílišnou expresí, nebo aktivací různých pro-onkogenních tyroznových kináz. Porušený cirkadiánní rytmus zvyšuje riziko tohoto druhu rakoviny a jiných onemocnění, důležitý melatonin, který zastavuje růst rakoviny prsu chybí. V této studii byli použiti potkani s jejich estrogenovým receptorem ER-alfa+. Poškození jejich cirkadiánního cyklu a tedy ozáření světlem v noci urychlovalo vývoj nádorů prsou a zároveň způsobilo rezistenci na tamoxifenovou terapii. Tyto zdravotní problémy, nebyly pozorované u zvířat kde cirkadiánní rytmus nebyl poškozen, nebo u těch které sice byly ozářené světlem, ale byl jim melatonin podáván uměle.

Slovník:

Onkogen = je gen, který má potenciál pro vznik rakoviny, právě v nich jsou tyto geny zmutované, nebo příliš vyjádřené (genová exprese)

Tyrozínové kinázy = jsou enzymy, které slouží jako doprava pro fosfátovou skupinu např. z ATP (což je energické platidlo buňky) k jiným proteinům v buňce. Tato fosfátová skupina je těmito enzymy navázaná na aminokyselinu tyrozín těchto proteinů, které ji přijímají.

Jak se zasekne tento enzym jako stále zapnutý (když je buď ON, nebo OFF) tak způsobuje neregulovaný růst buňky, což vede k rakovině. Proto na zastavení tohoto druhu rakoviny je potřebné použít inhibitory těchto tyrozínových kináz.

Skratka dLEN = dimmed light exposure during night, bez toho „d“ je to jen light exposure during nigh.

Malá aminokyselinová odbočka:

Tyrozín je jedna z 20 aminokyselin našeho těla – jejich sekvence tvoří proteiny a možností je velmi mnoho, když řekneme že máme protein složený ze 100 aminokyselin, máme 20 na 100 (exponent) možností t.j. velmimnoho, svým způsobem nekonečno, to číslo by bylo přez celou obrazovku počítače.

Jak s rakovinou souvisí estrogenové receptory?

1. navázání estrogenu na estrogenové receptory (dále ER) buňky stimuluje zvýšené dělení buňky, replikací DNA a tedy vede k mutacím.

2. estrogenový metabolizmus (všechny chemické reakce, které se ho týkají) vede k genotoxickému odpadu t.j. může poškozovat DNA a vést k mutacím

3. souvisí s rakovinou prsu, vaječníků, tlustého střeva, prostaty a děložní sliznice

nadory

vysvětlivka:

podmínky dLEN znamenaly, že nádor rostl rychleji a dříve po implantaci. Všechny nádory z dLEN byly imunní na léčbu tamoxifenem a rostly stejně rychle jako ty neošetřené, kterým byl podaný jen vehicle (placebo). Apoptóza byla zvýšená u všech potkanů, kteří nebyli dLEN. U těch, kteří byli dLEN, byla zvýšená, když dostávali melatonin (ale méně zvýšená než u 12:12). Celkově však, nebyla apoptóza a jiná forma vraždy buňky až tak zvýšená jako se očekávalo – neví se proč, nepředpokládá se, že jsou tam ještě jiné věci co ovlivňují rychlost úbytku nádoru.

Celou studii naleznete na tomto odkaze.

Článek z Harvard Health Publications

Článek z roku 2012

Harvard Health Publications - Harvard Medical School

 

Stinná stránka modrého světla

Být v noci vystavován světlu, neprospívá našemu zdraví a u modrého světla vyzařovaného elektronickými spotřebiči a spořivými žárovkami to platí dvojnásob.

Až do příchodu umělého osvětlení bylo slunce hlavním zdrojem světla a lidé trávili večery relativně ve tmě.

Nyní lidé ve většině světa tráví večer při umělém osvětlení, které díky jeho snadné dostupnosti pokládají za samozřejmé.

Avšak za takové nadměrné užívání světla platíme daň. V noci světlo rozhodí biologické hodiny- cirkadiánní rytmus a náš spánek tím trpí. Co víc, studie ukázaly že rozhození cirkadiánního rytmu přispívá k příčině rakoviny, diabetes, srdečních onemocnění a obezity.

Ne všechny barvy světelného spektra mají stejný účinek. Modré vlnové délky – které jsou užitečné během denních hodin, jelikož nás udržují pozorné, zkracují reakční čas a pozitivně působí na naši náladu – se jeví jako nejvíce rušivé během noci. A nárůst elektroniky s displeji, stejně jako nárůst energeticky úsporného osvětlení má za důsledek vyšší množství modrého světla, kterému jsme vystavováni, speciálně po setmění.

 

Denní rytmus ovlivněný světlem

Každý má trochu odlišný cirkadiánní rytmus, ale jeho průměrná délka se pohybuje okolo 24 a jedna čtvrtina hodiny. Cirkadiánní rytmus u lidí, kteří zůstávají déle vzhůru, je o trochu delší. Zatímco cirkadiánní rytmus “ranních ptáčat” je o něco kratší než 24 hodin. V roce 1981 doktor Charles Czeisler z Harvard Medical School prokázal, že denní světlo udržuje lidské vnitřní hodiny synchronizované s vnějším prostředím.

.

.

.

Celý článek o vlivu modré vlnové délky bílého světla na lidský organismus si můžete přečíst zde

Efekt LED podsvícení obrazovek počítačů a emocionální self-regulace na produkci melatoninu u lidí

35th Annual International Conference of the IEEE EMBS 2013

Watchara Sroykham, Student Member, IEEE and Yodchanan Wongsawat, Member, IEEE

Abstrakt – Melatonin je cirkadiánní hormon přenášený pomocí suprachiazmatických nukleonů (SCN) v hypothalamu a sympathetickém nervovém systému do šišinky. Je to hormon potřebný pro mnoho funkcí lidského těla, jako je imunitní systém, kardiovaskulární systém, neuron a spánek/vstávání funkce. Jelikož se prokázala blízká spojitost potlačení melatoninu s photickou informací z retiny, v této práci se soustředíme na hlubší studium jak světelných podmínek, tak emocionální self-regulaci v různých světelných podmínkách společně s jejich efektem na produkci melatoninu u lidí. V tomto experimentu, pět účastníků je vystaveno třem různým světelným podmínkám z LED podsvícení obrazovky počítače (No light, Red light (~650nm) a modrému světlu (~470nm) po dobu 30 minut  (8-8:30pm), byly jim odebrány sliny před a po každém experimentu. Po experimentu, účastníci vyplňovali dotazník na self-emotional PANAS a BRUMS týkajících se jednotlivých podmínek expozice. Tyto výsledky ukazují, že pozitivní nálada znamená rozdíl PANAS mezi žádným světlem, červeným světlem je signifikantní s p=0.001. Tenze, deprese, únava, zmatení a prudkost z BRUMS neprokazují signifikantní změny zatímco pozorujeme signifikantní změny rozčilení. Nakonec, jsme schopní reportovat, že modrésvětlo z LED podsvícení obrazovek počítačů signifikantně potlačuje melatoninovou produkci (91%) více než červené světlo (78%) a žádného světla (44%).

I. Introduction – Melatonin, nebo N-Acetyl-5-methoxytryptamine je cirkadiánní hormon. Je rytmicky  produkován šišinkou v mozku s nízkou denní hladinou a vysokou hladinou v průběhu noci. Hladina melatoninu roste v průběhu večera (8-11pm). Dosáhne svého vrcholu mezi 2. a 4. hodinou ranní klesá ke své stálé hladině v průběhu pozdního rána (8-10am). Tento mechanismus je kontrolován suprachiazmatickým jádrem (SCN), které jeinhibitováno světlema  stimulováno tmou. Melatonin je také znám jako hormon nezbytný pro mnoho funkcí lidského těla jako je imunitní systém, kardiovaskulární systém, neuron a spánek/vstávání funkce. Nedávný technologický posun vedl k energeticky úsporným a efektivním elektronickým zařízením. Světlo emitující diody (LED) je jednou z nich. Je široce užívanou technologií u displejů elektronických zařízení jako jsou smartphony, televize, stolní počítače, notebooky a tablety. Nicméně světlo z těchto zařízení může potlčovat produkci melatoninu u lidí. Nedávné studie, Wood et al (2013) ukázaly, že produkce melatoninu může být potlačena po 1-2 hodinách užívání tabletu s podsvícením modrými LED. Cajochen et al (2011) ukázaly, že LED-podsvícení monitoru počítačů může signifikantně potlačit produkci melatoninu u lidí více než non-LED podsvícené monitory počítačů. Co více, Figueiro et al (2011) ukázalo, že světlo z cathody ray trubice v monitoru počítače může lehce potlačit produkci melatoninu u lidí a naznačuje, že světlo z eletronických zařízení v noci může potlačit produkci melatoninu u lidí. Lewry et al také ukázalo, že melatoninová sekrece u lidí může být potlačena umělým osvětlením.

Celá studie zde.

Melanopsin

Článek z roku 2014

Zdroj en.Wikipedia.org

Melanopsin je fotopigment, který se nachází v některých sítnicových gangliových buňkách v oku lidí a dalších obratlovců. Tyto buňky, známé jako vnitřní fotosenzitivní sítnicové gangliové buňky (ipRGCs), vnímají okolní světlo, ale jejich reakční doba na visuální změny je mnohem pomalejší nežli u lépe známých čípků a tyčinek. Ukázalo se, že ovlivňují cirkadiánní rytmus, zornicový reflex a další funkce, které se vážou na okolní osvětlení.

Melanopsin je opsin, retinyldehid proteinová variace G-proteinem-pojeného receptoru. Melanopsin je nejvíce citlivý na modré světlo. Prokázal se spojitost mezi světloplachostí, migrénami a receptorem založeným na melanopsinové bázi.

Melanopsin se od ostatních opsinových fotopigmentů obratlovců liší. Ve skutečnosti v mnoha ohledech připomíná opsiny bezobratlých živočichů, včetně jeho sekvencí proudů aminokyselin signalizačních kaskád. Stejně jako opsiny bezobratlovců, se melanopsin jeví jako bistabilní fotopigment s vlastní fotoisomerickou aktivitou a také jako signál G-proteinu Gp skupiny.

…..

Funkce

Důkazy potvrdili dřívější teorie, že melanopsin je fotopigment zodpovědný za regulaci chodu centrálních “tělesných hodin”, suprachismatického jádra (SCN) u savců. Bylo použito Fluorescent immunocytochemistry k vizualizaci melanopsinové distribuce skrze sítnici u pokusných krys a ukázalo se, že melnopsin byl zjištěn u přibližně 2,5% z celkového počtu sítnicových gangliových buněk (RGCs) a že tyto buňky byly také ipRGCs. Užitím β-galactosidase jako zvýrazňovače pro melanopsinový gen, X-gal značkování těchto ipRGCs ukázalo, že jejich axony přímo cílí SCN, poskytují další důkaz, že melanopsin je důležitý v ovlivněních retinohypothalamického traktu (RHT).

 

Více o Melanopsinu si můžete přečíst zde.