Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.luxvitaest.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 571

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.luxvitaest.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 571

Category: studie

Role veřejného osvětlení a narušení cirkadiánních rytmů na rakovinu a další onemocnění

Studie z roku 2007

Richard G. Stevens, David E. Blask, George C. Brainard, Johnni Hansen, Steven W. Lockley, Ignacio Provencio, Mark S. Rea, Leslie Reinlib

abstrakt:

Světlo, včetně umělého osvětlení, má mnoho vlivů na lidský organismus a chování, a proto když je užíváno ve špatném čase, může lidský organismus pozměnit. Jedním příkladem potenciálně světlem zapříčiněné poruchy je vliv světla na cirkadiánní rytmus, včetně narušení rytmu produkce několika hormonů. Střídavé vystavení světlu a tmě (např. noční zaměstnání, nebo nutnost cestovat po světě za prací) pohybuje s načasováním cirkadiánních rytmů, tím může dojít k desynchronizaci vnitřních rytmů, z obou vlivů venkovního prostředí i vnitřních vlivů dalších rytmů, zhoršuje naši schopnost spát a vstávat ve vhodný čas a poškozuje fyziologické a metabolické procesy. Světlo má také přímí akutní vliv na neuroendokrinní systém, například potlačení melatoninových syntéz, nebo zvýšení produkce kortizolu, což může mít dlouhodobé nežádoucí účinky. Z těchto důvodů National Institute of Environmental Health Sciences svolal workshop různorodé skupiny vědců, aby zvážili jak nejlépe řídit výzkum zabívající se  možným spojením mezi světlem a zdravím. Podle účastníků workshopu jsou možné tři široké oblasti, které je zapotřebí řešit a  kam směřovat výzkumné úsilí. První oblastí jsou základní biofyzikální a molekulární genetické mechanismy pro fototransdukci, které slouží pro cirkadiánní, neuroendokrinní a neurobehaviorální regulaci. Druhou oblastí jsou možné fyziologické následky narušení těchto cirkadiánních regulačních procesů, jako jsou hormonální produkce, zvláště pak melatoninu, a normální a nádorovou dynamiku růstu tkání. Třetí oblastí jsou vlivy světlem zapříčiněných fyziologických poruch na výskyt onemocnění, jejich předpověď, a zkoumání jak může být vylepšeno předcházení a léčba využitím těchto vědomostí.

Lidé se vyvíjeli miliony let a adaptovali se na solární den o přibližné délce 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Naše schopnost uměle osvětlit noc začala přibližně před 250 000 lety, když jsme objevili jak užívat oheň. Svíčky byly představeny přibližně před 5 000 lety a plynové pouliční osvětlení bylo možné začít používat v polovině 17. století. Nicméně, jen během posledních 120 let začalo venkovní osvětlení proměňovat svůj vliv na všudypřítomné masy lidí skrze elektrické osvětlení. Jedním z definujících rysů zastavěného prostředí v moderním světě je umělé osvětlení. Elektrika umožnila osvětlení interiéru velkých budov a osvětlit noc pro práci, rekreaci a bezpečnost. Výhody tohoto osvětlení jsou zřejmé a obrovské. Stalo se to samozřejmostí, nicméně, přes tyto benefity , nemusí být světlo úplně neškodné.

Klíčová slova: rakovina pru, cirkadiánní rytmus, hodinové geny, osvětlení, melatonin, fototransdukce, šišinka

……

Závěr:

Jednou z definujících charakteristik života v moderním světě jsou změněné vzorce střídání světla a tmy v zastavěném prostředí, což je možné díky elektrické energii. Rapidně rostoucím a velmi zajímavým tělem základního výzkumu je odhalování mechanismů pro fototransdukci na sítnici pro kontrolu prostředí cirkadiánních a dalších neurobehaviorálních reakcí a uspořádání a fungování vnitřních fyziologických hodin, které vykonávají genetickou kontrolu endogenních rytmů. Díky široké vědecké společnosti, si začínáme uvědomovat, že údržba těchto cirkadiánních rytmů je důležitá pro zdraví. Naší výzvou do budoucna je integrovat základní výzkum se studiemi na pokusných zvířatech a klinické a epidemiologické výzkumy k rozšíření našeho porozumění vlivům cirkadiánního narušení světlem a co může být poté uděláno pro minimalizaci, nebo eliminaci nepříznivých následků na lidské zdraví.

 

Celou studii si můžete přečíst na tétostránce.

International Dark-Sky Association – Viditelnost , životní prostředí , a Astronomical problémy spojené s bílým venkovní osvětlení bohatým na modrou vlnovou délku

Studie z roku 2010

International Dark-Sky Association

Abstract

Venkovní osvětlení prochází podstatnou změnou směrem k narůstajícímu užívání bílých světelných zdrojů, naposledy zrychlil vývoj u SSL osvětlení.

Přesto že jsou zjevné výhody tohoto posunu (lepší podání barev,zlepšenou světelnou efektivitu a účinnost, snížené celkové náklady, lepší přijetí na trhu) běžně nabízeny, byly diskutovány zaznamenané nebo potenciální vlivy na prostředí vznikající změnou ve spektrální energii distribuované takovým zdrojem v porovnání se sodíkovými technologiemi aktuálně používanými v nejvíce oblastech osvícení. Tato studie shrnuje atmosférické, vizuální, zdravotní a enviromentální výzkum spektrálních efektů osvětlení v noci. Fyzika popisující interakci světla a atmosféry je dlouho ustálená věda a ukazuje, že zvýšené emise modrého světlo z bílého světelného zdroje viditelně navýší světelné znečištění a škodlivý účinek na astronomický výzkum zvýšením skotopické citlivosti a rozptylu.

Ačkoli jsou ostatní pole zkoumání  méně vyspělé, je nicméně silný důkaz pro další možné negativní vlivy. Věda zabývající se viděním, mnoho stejných výzkumů, které byly použity na podporu přechod na zdroje s bílým světlem, zároveň ukazují že takové osvětlení zvyšuje pravděpodobnost oslnění a postihuje schopnosti oka se adaptovat na nízké světelné intenzity, což je zvláště problémem pro staré lidi. Většina vyzkoumaných poznatků týkajících se  nežádoucích účinků osvětlení na zdraví člověka se týká narušení cirkadiánních rytmů a rakoviny prsou. Modrá část spektra jak známo nejvíce silně zasahuje lidský endokrinní systém zprostředkovaný fotoperiody, což vede ke snížení produkce melatoninu, hormonu který, jak se ukázalo, potlačuje růst rakoviny prsu a její vývoj. Přímé propojení s vnějším osvětlením zatím nebylo učiněno, ani zvláště na náhodné ozáření (jako například skrze okno v ložnici) nebo modré složky venkovního osvětlení, ale možná souvislost je jasně vymezena. Pokud jde o vlivy na ostatní žijící druhy, bylo provedeno málo výzkumů zaměřených na spektrální problém; přesto tam kde byl proveden výzkum spektrálního problému, je modrá část obecně více označována jako ta mající zvláštní vliv, nežli ostatní barvy (e.g. zkoumáno na mořských želvách a broucích). Je zapotřebí provést mnohem více výzkumů nežli bude možné učinit jasné závěry v mnoha oblastech, ale důkazy jsou dostatečně silné na to abychom navrhli opatrný přístup a další výzkum předtím než rozsáhlý přechodem na bílé osvětlení nastane v plném proudu.

Celou studii naleznete na tomto odkaze.

Vztahy produkce melatoninu, monochromatického a polychromatického světla

Studie z roku 2007

Faculty of Health and Medical Sciences, Human Chronobiology Group, University of Surrey, Guildford, Surrey, UK

Relativní podíl tyčinek, čípků a melanopsinových vidění neformujících (NIF) reakcí pod světelnými podmínkami lišícími se zářením, trváním, a spektrálním složením zůstává u člověka k popsání. NIF reakce na polychromatické světelné zdroje mohou být velice odlišné od předpokládaných z publikovaných dat lidského účinného spektra, kde bylo použito úzké pásmo monochromatického světla a demonstrovala se citlivost na krátké vlnové délky. K otestování hypotézy, že pouze melanopsin řídí NIF reakce u lidí, bylo monochromatické modré světlo (lambda(max) 479 nm) srovnáno s polychromatickým bílým světlem pro kompletní melanopsin-stimulující fotony na třech světelných intenzitách. Byla hodnocena schopnost těchto světelných podmínek potlačovat noční melatoninovou produkci. Bylo využito Intraindividuálního přechozího modelu k vyšetření potlačujícího efektu nočního osvětlení na produkci melatoninu ve skupině přes den aktivních mladých mužů ve věku 18-35 let (24.9+/-3.8 yrs; mean+/-SD; n=11). 30ti minutový světelný puls, individualně časovaný pro nástup na rostoucí fázi melatoninového rytmu byl zprostředkován mezi 23:30 a 1:30 h. Byly provedeny pravidelně načasované odběry krevních vzorků pro měření plasmového melatoninu. Opakované měření dvou cestné ANOVA, s ozářením a světelnými podmínkami  jako faktory, bylo použito pro statistickou analýzu (n=9 analyzed). Signifikantní byl efekt obou veličin, jak světelné intensity (p<0.001) tak světelných podmínek (p<0.01). Polychromatické světlo bylo více efektivní na potlačení nočního melatoninu nežli monochromatické modré světlo shodné pro melanopsinovou stimulaci, z čehož vyplývá že melatoninové potlačení není řízeno pouze melanopsinem. Objevy naznačují stimulující efekty dalších vlnových délek přítomných v polychromatickém světle, které by mohly být přenášeny stimulací čípkových fotopigmentů a/nebo melanopsinová regenerace. Výsledky této studie mohou být relevantní pro nastavení spektrální kompozice polychromatických světel pro užití v domovech a pracovištích, stejně tak jako pro léčbu narušení cirkadiánních rytmů.

Studii naleznete na tomto odkaze.

Non-vizuální vlivy světla na melatonin

Studie z roku 2011

Chellappa SL  Centre for Chronobiology, Psychiatric Hospital of the University of Basel, Basel, Switzerland
Steiner R, Blattner P, Oelhafen P, Götz T, Cajochen C,

Pozadí:

Vystavení světlu může nakupit mnoho vlivů na lidský cirkadiánní proces skrze non-obraz formující systém, jehož spektrální relevance je vyšší v rozpětí krátkých vlnových délek. Zde se zabýváme tím zdali komerčně dostupné kompaktní fluorescentní lampy s odlišnou teplotou chromatičnosti mohou mít vliv na postřeh a kognitivní schopnosti.

Metody:

Šestnáct zdravých mladých mužů bylo zkoumáno ve vyrovnaném cross-over designu s lehkým vystavením třem různým nastavením světel (kompaktní fluorescentní lampy se světlem o intenzitě 40 luxů a teplotě 6500K a  2500K a žhavící lampy o intenzitě 40 luxů při teplotě 3000K) v průběhu 2h večer

Výsledky:

Vystavení světlu 6500K způsobilo větší potlačení melatoninu, spolu se zvýšením subjektivního postřehu, pohodlí a vizuálního komfortu. S respektem ke kognitivním výkonům, světlo na 6500K vedlo k signifikantně rychlejším reakčním časům u úkonů spojených s neustálou pozorností (psychomotor Vigilance a GO/NOGO Task), ale ne u úkonů spojených s výkonnou funkcí (Paced Visual Serial Addition Task). Toto kognitivní zlepšení bylo silně spojeno s oslabením slinného melatoninu, zejména pro světlo při 6500K.

Závěr:
Naše výsledky naznačují, že citlivost lidské pozornosti a kognitivních reakcí na polychromatické světlo při hladinách tak nízkých jako 40 luxů, je blue-shifted relativně k tří čípkovému visuálnímu fotopickému systému. Tento výběr komerčně dostupných kompaktních fluorescentních světel s odlišnou teplotou chromatičnosti znatelně ovlivňují cirkadiánní fysiologii a kognitivní schopnosti jak v domácnosti, tak na pracovišti.

Studii naleznete na této adrese

Světlo bohaté na modrou má dobrý vliv na vaši pozornost.

Studie z roku 2008

Viola AU, Surrey Sleep Research Centre, Clinical Research Centre, Egerton Road, Guildford, United Kingdom
James LM, Schlangen LJ, Dijk DJ

Světlo bohaté na modrou vlnovou délku na pracovištích zlepšuje subjektivní pozornost, výkon a kvalitu spánku.

Cíle:

Specifikace a standardy pro instalaci světel v pracovním nastavení jsou založeny na spektrální citlivosti klasického visuálního systému a nepočítají s relativně nově objeveným na melanopsinu založeném modro světelném citlivém fotoreceptivním systému. Autoři studie zkoumají efekt vystavení bílému světlu bohatému na modrou vlnovou délku v průběhu denních pracovních hodin v kancelářském nastavení.

Metody:

Experiment byl proveden na 104 administrativních pracovnících ve dvou kancelářských podlažích. Po základních měřeních pod existujícím osvětlením byl každý účastník vystaven dvěma novým světelným nastavením, každému po dobu 4 týdnů. Jedno se skládalo z bílého světla bohatého na modrou vlnovou délku (17 000 K) a druhé z bílého světla ( 4 000 K). Pořadí bylo stejné v obou patrech. Dotazník a ratingové stupnice byly použity k posouzení bdělosti, nálady, kvality spánku, výkonu, mentálního pohodlí, bolestí hlavy a únavy očí a náladovosti v průběhu 8 týdnů.

Výsledky:

Všech 94 účastníků [průměrný věk 36,4 (SD 10.2) let] bylo zařazeno k vyhodnocení. V porovnání s bílým světlem (4 000 K), bílým světlem bohatým na modrou vlnovou délku (17 000 K) zlepšení subjektivního pocitu bdělosti (P<0.0001), pozitivní nálady (P=0.0001), výkonu (P<0.0001), večerní únavy (P=0.0001), popudlivosti  (P=0.004), koncentrace (P<0.0001), a očního diskomfortu (P=0.002). Denní ospalost byla snížena (P=0.0001), a kvalita (subjektivně) nočního spánku (P=0.016) byla zlepšena pod bílým světlem bohatým na modrou vlnovou délku.

Při očekávání účastníků o vlivu světla byla zapsána do analýzy jako kovariance, významný vliv přetrvával pro výkon , bdělost , večerní únavu , podrážděnost, problémy se zaostřením , soustředění , a rozmazané vidění.

Závěr:
Vystavení bílému světlu bohatému na modrou vlnovou délku v průběhu denních pracovních hodin zlepšuje subjektivní bdělost, výkon a pocit večerní únavy.

Studii naleznete na této adrese.

Odkazy k článku Světlo a jeho vliv na organismus

[1] http://www.college-optometrists.org/en/college/museyeum/online_exhibitions/observatory/newton.cfm
[2] Chris Kresser, Februarz 22, 2013, How artificial light is wrecking your sleep, and what to do about it, http://chriskresser.com/how-artificial-light-is-wrecking-your-sleep-and-what-to-do-about-it/
[3] Pickard G.E., Sollars P.J.: Intrinsically photosensitive retinal ganglion cells.
[on-line]. 2012. [cit. 26. 11. 2015]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22160822
[4] Valentin Dragoi, Ph.D.: OcularMotor System [on-line]. [cit. 26. 11. 2015]. Dostupné z: http://neuroscience.uth.tmc.edu/s3/chapter07.html
[5] Joshua Foer, Michel Siffre, 2008, Caveman: An Interview with Michel Siffre, https://neuron.illinois.edu/files/U3_L1_Supplement_Caveman.pdf
[6] Rodrigo Noseda1, Vanessa Kainz1, Moshe Jakubowski1, Joshua J. Gooley2, Clifford B. Saper2,3, Kathleen Digre4, Rami Burstein1,3, 2010, A neural mechanism for exacerbation of headache by light, 1Department of Anesthesia, Harvard Medical School, Boston, Massachusetts, USA
2Department of Neurology, Harvard Medical School, Boston, Massachusetts, USA
3Beth Israel Deaconess Medical Center and Program in Neuroscience, Harvard Medical School, Boston, Massachusetts, USA
4Department of Neurology and Ophthalmology, Moran Eye Center, University of Utah, Salt Lake City, Utah
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2818758/
[7] Steven D. Ehrlich, NMD, Solutions Acupuncture, a private practice specializing in complementary and alternative medicine, Phoenix, AZ. Review provided by VeriMed Healthcare Network. Also reviewed by the A.D.A.M. Editorial team, 2014, Melatonin http://umm.edu/health/medical/altmed/supplement/melatonin
[8] https://witness.theguardian.com/assignment/534eae16e4b056a9012cd8fe/938391
[9] Laura Beil, 2014, In Eyes, a Clock Calibrated by Wavelengths of Light,
http://www.nytimes.com/2011/07/05/health/05light.html?pagewanted=all&_r=0
[10] George C. Brainard 1, John P. Hanifin 1, Jeffrey M. Greeson 1, Brenda Byrne 1, Gena Glickman 1, Edward Gerner 1, Mark D. Rollag 2, 2001, Action Spectrum for Melatonin Regulation in Humans: Evidence for a Novel Circadian Photoreceptor, 1 Department of Neurology, Thomas Jefferson University, Philadelphia, Pennsylvania 19107, 2 Department of Anatomy, Physiology and Genetics, Uniformed Services University of Health Sciences, Bethesda, Maryland 20814 http://www.jneurosci.org/content/21/16/6405.full.pdf
[11] http://www.health.harvard.edu/staying-healthy/blue-light-has-a-dark-side
[12] Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. 2014 Čas pro světlo Rozhovor s Pavlem Kovářem, nakladatelství Portál
[13] Robert L. Sack 1, Dennis Auckley 2, R. Robert Auger 3, Mary A. Carskadon 4, Kenneth P. Wright, Jr. 5, Michael V Vitiello 6, Irina V. Zhdanova 7, 2007, Circadian Rhythm Sleep Disorders: Part I, Basic Principles, Shift Work and Jet Lag DisordersAn American Academy of Sleep Medicine Review
An American Academy of Sleep Medicine Review, 1 Department of Psychiatry, Oregon Health Sciences University, Portland, OR, 2 Cleveland, OH, 3 Mayo Clinic Sleep Disorders Center, Mayo Clinic, Rochester, MN, 4 Dept. Psychiatry & Human Behavior, Warren Alpert Medical School of Brown University, Providence, RI
5 Department of Integrative Physiology, University of Colorado, Boulder, CO, 6 Psychiatry and Behavioral Sciences, University of Washington, Seattle, WA, 7 Department of Anatomy and Neurobiology, Boston University, Boston, MA, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2082105/
[14] Joshua J. Gooley, Kyle Chamberlain, Kurt A. Smith, Sat Bir S. Khalsa, Shantha M. W. Rajaratnam, Eliza Van Reen, Jamie M. Zeitzer, Charles A. Czeisler, and Steven W. Lockley, 2010, Exposure to Room Light before Bedtime Suppresses Melatonin Onset and Shortens Melatonin Duration in Division of Sleep Medicine (J.J.G., K.A.S., S.B.S.K., S.M.W.R., E.V.R., J.M.Z., C.A.C., S.W.L.), Brigham and Women’s Hospital and Harvard Medical School, Boston, Massachusetts 02115; and Faculty of Health and Medical Sciences (K.C.), University of Surrey, Guildford, Surrey GU2 7XH, United Kingdom, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3047226/#%21po=1.56250
[15] Weinhouse GL, Schwab RJ. Sleep in the critically ill patient. Sleep 2006;29(5):707–16., http://www.journalsleep.org/Articles/290519.pdf
[16] Chellappa SL 1, Steiner R, Blattner P, Oelhafen P, Götz T, Cajochen C. 2011, Non-visual effects of light on melatonin, alertness and cognitive performance: can blue-enriched light keep us alert?, 1 Centre for Chronobiology, Psychiatric Hospital of the University of Basel, Basel, Switzerland. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21298068
[17] Viola AU 1, James LM, Schlangen LJ, Dijk DJ. 2008, Blue-enriched white light in the workplace improves self-reported alertness, performance and sleep quality. 1 Surrey Sleep Research Centre, Clinical Research Centre, Egerton Road, Guildford, United Kingdom. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18815716?dopt=Abstract
[18] Robert T. Dauchy, Shulin Xiang, Lulu Mao, Samantha Brimer, Melissa A. Wren, Lin Yuan, Muralidharan Anbalagan, Adam Hauch, Tripp Frasch, Brian G. Rowan1, David E. Blask, and Steven M. Hill, 2014, http://cancerres.aacrjournals.org/content/early/2014/07/18/0008-5472.CAN-13-3156.full.pdf
[19] Laura K. Fonken, Randy J. Nelson, 2011, Illuminating the deleterious effects of light at night, Department of Neuroscience and The Institute for Behavioral Medicine Research, The Ohio State University, Columbus, OH 43210, USA, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3169904/
[20]Dustin M. Graham, Kwoon Y. Wong, 16.8.2015, Melanopsin-expressing, Intrinsically Photosensitive Retinal Ganglion Cells (ipRGCs)
http://webvision.med.utah.edu/book/part-ii-anatomy-and-physiology-of-the-retina/melanopsin-expressing-intrinsically-photosensitive-retinal-ganglion-cells/
[21] Marc Green, 2013, Night Vision, http://www.visualexpert.com/Resources/nightvision.html
[22] https://en.m.wikipedia.org/wiki/Melanopsin
[23] Richard G. Stevens 1, David E. Blask 2, George C. Brainard 3, Johnni Hansen 4, Steven W. Lockley 5, Ignacio Provencio 6, Mark S. Rea 7, Leslie Reinlib 8, 2007, Meeting Report: The Role of Environmental Lighting and Circadian Disruption in Cancer and Other Diseases, 1 University of Connecticut Health Center, Farmington, Connecticut, USA, 2 Bassett Research Institute, Cooperstown, New York, USA
3 Jefferson Medical College, Thomas Jefferson University, Philadelphia, Pennsylvania, USA, 4 Danish Cancer Society, Copenhagen, Denmark
5 Harvard Medical School, Boston, Massachusetts, USA
6 Department of Biology, University of Virginia, Charlottesville, Virginia, USA, 7 Lighting Research Center, Rensselaer Polytechnic Institute, Troy, New York, USA
8 Division of Extramural Research and Training, National Institute of Environmental Health Sciences, National Institutes of Health, Department of Health and Human Services, Research Triangle Park, North Carolina, USA, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1964886/
[24] International Dark-Sky Association, 2010, Visibility, Environmental, and Astronomical Issues Associated with Blue-Rich White Outdoor Lighting http://www.darksky.org/assets/documents/Reports/IDA-Blue-Rich-Light-White-Paper.pdf
[25] Revell VL, Skene DJ. 2007, Light-induced melatonin suppression in humans with polychromatic and monochromatic light, 1 Faculty of Health and Medical Sciences, Human Chronobiology Group, University of Surrey, Guildford, Surrey, UK.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18075803?ordinalpos=1&itool=EntrezSystem2.PEntrez.Pubmed.Pubmed_ResultsPanel.Pubmed_SingleItemSupl.Pubmed_Discovery_RA&linkpos=2&log$=relatedarticles&logdbfrom=pubmed
[26] Joshua J. Gooley 1,2,3, Shantha M. W. Rajaratnam 1,2,4, George C. Brainard 5, Richard E. Kronauer 1,2,6, Charles A. Czeisler 1,2, Steven W. Lockley 1,2, 2010, Spectral Responses of the Human Circadian System Depend on the Irradiance and Duration of Exposure to Light, 1Division of Sleep Medicine, Department of Medicine, Brigham and Women’s Hospital, Boston, MA 02115, USA.
1. 2Division of Sleep Medicine, Harvard Medical School, Boston, MA 02115, USA.
2. 3Duke-NUS Graduate Medical School, Singapore 169857, Singapore.
3. 4School of Psychology and Psychiatry, Monash University, Clayton 3800, Victoria, Australia.
4. 5Department of Neurology, Jefferson Medical College, Thomas Jefferson University, Philadelphia, PA 19107, USA.
5. 6School of Engineering and Applied Sciences, Harvard University, Cambridge, MA 02138, USA. https://sleep.med.harvard.edu/news/356/Green+Light+Affects+Circadian+Rhythm
[27] J. Kelly Beatty, Rachel Thessin, 2006, Bright Lights, Big Problems, http://www.skyandtelescope.com/astronomy-resources/bright-lights-bigproblems/
[28] Camille M. Carlisle, 2012, AMA Addresses Light Pollution, http://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/ama-addresses-light-pollution/
[29] Manuel Spitschan, Sandeep Jain, David H. Brainard, Geoffrey K. Aguirre, 2014, Opponent melanopsin and S-cone signals in the human pupillary light response, Departments of a Psychology and b Neurology, University of Pennsylvania, Philadelphia, PA 19104, http://www.pnas.org/content/111/43/15568.full.pdf
[30] Misha Vorobyev1* and D. Osorio2, 1989, Receptor noise as a determinant of colour thresholds, 1Institut fu« r Neurobiologie, Freie Universita« t Berlin, Ko« nigin-Luise-Strasse 28^30, 14195 Berlin, Germany
2School of Biological Sciences, University of Sussex, Brighton BN1 9QG, UK, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1688899/pdf/9523436.pdf
[31] Joshua J. Gooley,1,2,3 Ivan Ho Mien,4 Melissa A. St. Hilaire,2,3 Sing-Chen Yeo,5 Eric Chern-Pin Chua,1 Eliza van Reen,2,3 Catherine J. Hanley,2 Joseph T. Hull,2,3 Charles A. Czeisler,2,3 and Steven W. Lockley2,3, 2012, Melanopsin and Rod–Cone Photoreceptors Play Different Roles in Mediating Pupillary Light Responses during Exposure to Continuous Light in Humans, 1 Program in Neuroscience and Behavioral Disorders, Duke–National University of Singapore Graduate Medical School Singapore, Singapore 169857, 2 Division of Sleep Medicine, Department of Medicine, Brigham and Women’s Hospital, and 3 Division of Sleep Medicine, Department of Medicine, Harvard Medical School, Boston, Massachusetts 02115, 4 Graduate School for Integrative Sciences and Engineering, National University of Singapore, Singapore 117456, and 5 National Neuroscience Institute, Singapore 308433, http://www.jneurosci.org/content/32/41/14242.full.pdf
[32] Watchara Sroykham, Student Member, IEEE and Yodchanan Wongsawat, Member, IEEE, 2013, Effects of LED-backlit Computer Screen and Emotional Selfregulation on Human Melatonin Production, 35th Annual International Conference of the IEEE EMBS Osaka, Japan, https://www.gwern.net/docs/melatonin/2013-sroykham.pdf
[33] National Institute of Health (2011) National Institutes of Health Sleep Disorders Research Plan Publication No. 11–7820, U.S. Department of Health and Human Services, NIH, https://www.nhlbi.nih.gov/files/docs/resources/sleep/201101011NationalSleepDisordersResearchPlanDHHSPublication11-7820.pdf
[34] National Institute of Health, Circadian Rhythms Fact Sheet, http://www.nigms.nih.gov/Education/Pages/Factsheet_CircadianRhythms.aspx
[35] National Institutes of Health (2011, November 9) National Institutes of Health. Retrieved June 2, 2014, from Updated NIH Sleep Disorders Research Plan seeks to promote and protect sleep health, http://www.nih.gov/news/health/nov2011/nhlbi-09.htm
[36] Council on Science and Public Health (A-12), American Medical Association, 2012, http://factsaboutgmos.org/sites/default/files/AMA%20Report.pdf
[37] MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2011 Mar 4;60(8):233–8., http://www.cdc.gov/mmwr/pdf/wk/mm6008.pdf
[38] Macchi M, Bruce J (2004). “Human pineal physiology and functional significance of melatonin”. Front Neuroendocrinol 25 (3–4): 177–95. doi: 10.1016/j.yfrne.2004.08.001. PMID 15589268, http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0091302204000196